Antidepresivum na podporu chuti k sexu?
Německá farmaceutická firma Boehringer Ingelheim testovala lék flibanserin jako antidepresivum, u kterého se zdálo, že – coby vedlejší účinek – ovlivňuje sexuální touhu u žen s nízkým libidem. A tak firma Boehringer začala tento lék klinicky testovat na skupině 2 000 žen v Severní Americe a v Evropě, které byly ve fertilním věku a trpěly nedostatkem sexuální touhy. Výsledky, které byly prezentovány na Evropském kongresu pro sexuální medicínu v Lyonu ve Francii koncem loňského roku, ukazují, že u žen, které užívaly 100 mg flibanserinu denně po dobu šesti měsíců, se zvýšil počet „sexuálně uspokojivých událostí“ (ne nutně orgasmů) v průměru na 4,5 z 2,8. A to v porovnání s pouze s 3,7 ve skupině, která užívala placebo. Jedná se o statisticky významné výsledky, nicméně v dohledné době flibanserin jistě na trh nepřijde. Stále ještě neprošel schvalovacím procesem FDA (Food and Drug Administration – úřad schvalující distribuci léků a potravních doplňků v USA), který může trvat léta
Rozbouřená hladina diskusí
Přestože žádný zázrak se zatím nekoná, mezi odborníky se rozpoutala debata o možných příčinách, ale také o samotných definicích ženských sexuálních dysfunkcí. Většina mužů odborníků předpokládá, že jestliže žena nepociťuje konstantní a všudypřítomnou sexuální chuť, pak se jedná o poruchu. Nicméně označit „nechuť na sex“ jako poruchu je velmi obtížné, protože kdo dokáže popsat, co vlastně je „normální“ sexuální apetence – jednou denně, týdně, měsíčně, nebo několikrát denně? (Asi záleží na tom, zda tuto kvalifikaci bude dělat muž, nebo žena.) Je také otázkou, zda snížená sexuální touha žen trápí víc ženy, nebo muže. V současné době je porucha sexuální touhy diagnostikována pouze tehdy, jestliže žena sama sníženou chuť na sex negativně prožívá a jestliže tento stav způsobuje v jejím životě nepohodu a stres.
Co ženy opravdu přitahuje
Problémem ale také zůstávají možné příčiny snížené sexuální touhy. Zatímco do studie byly přijaty ženy s čistě „biologicky“ podmíněnou poruchou, v běžném životě se zdá, že takové ženy snad vůbec neexistují. Málokterá žena, která si stěžuje, že již na sex nemá chuť, může říci, že její sexualitu neovlivnily nějaké medicínské komplikace (operace, deprese, zranění či jiné zdravotní komplikace), léky, drogy nebo alkohol, těhotenství, nedávný porod či příznaky menopauzy, jiné sexuální problémy – bolest, malá vzrušivost, problémy s orgasmem, sexuální problémy jejího partnera, nespokojenost se vztahem či partnerem, a v neposlední řadě stres a vyčerpanost. Zatímco lineární postup mužské sexuality od touhy přes vzrušení k orgasmu není příliš ovlivněný ostatními okolnostmi, sexualita je u ženy spíše cirkulární (podle The Lancet), kdy pozitivní faktory (jako je například emoční uspokojení, intimita, popovídání si) posilují další prožívání a eventuálně mohou vést k sexuální touze a vzrušení. Na počátku vztahu je žena v sexualitě muži podobná, ale v dlouhodobých vztazích ženy potřebují ke vzrušení více stimulů, a to nejen těch fyzických a explicitně erotických, ale především emočních (takže posedět a popovídat si stále platí a pomáhá). Žena je také od sexu snáze „odklonitelná“, vyruší ji z jejího vzrušení daleko více podnětů než muže. Proto je velmi obtížné najít pilulku, která by jednoznačně podnítila ženskou chuť, i když by to možná vyřešilo mnoho manželských nesouladů a potěšilo mnoho mužů.
