Kamarádka je praktická lékařka na malém městě. Znám ji mnoho let, jela jsem kolem její ordinace a napadlo mě, že se stavím na kafe. "Přijď," řekla, "ale možná budeš chvíli čekat." Měla plnou ordinaci. Vzala mě zadním vchodem a zavřela do lékařského pokoje. "Chovej se jako doma, vezmu jen ještě ty dva chlapy, co čekají v čekárně. Říkali sestře, že jsou akutní." Nevím, jestli jí došlo, jak jsem zvědavá. Jak těžko odolávám příběhům za dveřmi. A mužům, kteří jsou akutní. Přiznávám - vstala jsem a přitiskla ucho na zeď. Slyšela jsem každé slovo. "Pojďte dál, pane inženýre. Posaďte se. Není vám něco, jste celý bledý. Ukažte, změřím vám tlak." "To není tlakem," bručí pan inženýr. "Uvidíme. Jen klid." "To se vám řekne." "Tlak máte jen o trochu vyšší, rozhodně je to lepší než minule. Máte nějaké subjektivní potíže?" "Ne." Tentokrát pan inženýr doopravdy odsekne. "Aha," řekne paní doktorka jako vtělení laskavosti. "Jak dlouho to trvá?" "Ono totiž... víte... jak bych vám to..." "Pane inženýre, to je úplně normální. Už nejste nejmladší, k tomu tlak a stres." "Ale stává se mi to jen výjimečně..." "To je jasný. Není to žádná hanba. Nejste v týhle ordinaci ani první, ani poslední. A tyhle problémy dneska maj i mladý kluci." "Ty nic nevydržej." "Buďte úplně v klidu, napíšu vám modrou z nebe." "Tak tomu říkáte?" "No jasně." "Tak radši tři." Pan inženýr se loučí. Jeho hlas zní o poznání zvonivěji. Ani nedutám a přeju si, aby ten další nepřišel s chřipkou. A mám štěstí. Nebo už dneska chřipkou nikdo netrpí... "Dobrý den." "Dobrej." Ten hlas zní mladě, příjemně. Představuju si pohledného chlapa. "Vy jste dneska nějakej zaraženej. Nejste ve své kůži?" "No víte, paní doktorko, nestartuje mi auto." Tisknu ucho na stěnu ještě víc. Buď jsem se přeslechla, nebo se u mé kamarádky, krásné obvoďačky, opravují i automobily. Maloměsto v sobě skrývá netušené podoby. Čekám, že se paní doktorka zeptá na značku auta nebo mu dá číslo na autoservis. Načež zjišťuju, že bych nebyla správnou ovívačkou deprimovaných moderních mužů. Paní doktorka místo kontaktu na opraváře totiž spustí mile: "Ale jděte. Tak ho nahodíme, to je přece snadná pomoc. Hned vám napíšu recept na lepší startování." "Super." "Ale už jsme mluvili minule o tom, že ve vašem případě nejde o poruchu... ehm... startéru. Jsem o tom naprosto přesvědčená." "Měla jste pravdu. S manželkou je to dobrý. Ale s tou druhou... bojím se, abych nevypadal blbě." "Vy? Ale jděte!" "Když ona je tak krásná a myslí si, jak jsem dobrej." "To určitě jste. Tady máte recept na dvě balení, pak mi přijďte říct, jak to dopadlo. Ta pilulka vám určitě pomůže, ale úplně jinak, než si myslíte..." Pán odchází, já odskakuju od zdi, ale stejně pozdě, neb moje kamarádka lékařka mě probodne pohledem: Tys poslouchala? "Promiň." "Tak o tom aspoň napiš. Je mi jich líto." "Třeba něco pochopěj," doufám. "Víš, jak dlouho jsem se vzpamatovávala, když jsem před porodem chodila s krátkou košilkou po chodbě, koukal mi zadek, úpěla jsem bolestí a připadala jsem si míň než člověk? Copak ty nemáš tyhle zážitky?" "To víš, že mám. Ale muži jsou křehcí." "Jdem na to kafe?" Nešly jsme. Do lékařského pokoje vešla sestra. "Máte tu další dva pacienty, paní doktorko. Akutní." Copak mají problémy s erekcí už úplně všichni, neptám se radši, ale ona stejně odpovídá: "Občas předepisuju i něco jiného. Třeba antidepresiva."
CO TO BYL KRISTŮV TRN?
Antikoncepce vedla k osvobození zení žen, sex už pro ně nemusel vést t k těhotenství a ženy si mohly plně dopřávat a střídat bez rizika partnery. Ale možná antikoncepce též vedla mílovými kroky k poruchám erekce u mužů. Začali se děsit, zda obstojí. A nejistota jejich mužství, jak známo, nikterak neprospívá. Proto jsou dnes ordinace plné zoufalých mužů. Mezi obvodními lékaři však převažují ženy. Muži jsou tak konfrontováni se situací, k níž nebyli stvořeni. Musí se svěřit ženě, před kterou by mnohem raději machrovali, navíc jí musí odkrýt něco, co jim připadá absolutně potupné, nemužné a nehodné správného chlapa. Čekárny se plní muži, kteří se učí nepředstírat neohroženost. A to kvůli ženě, na které jim záleží. Když měl dřív muž podobné problémy, postavil si to tak, že ho žena dostatečně nepřitahuje, neumí ho vyprovokovat, není dobrá milenka. Situace se začíná otáčet a někteří muži sobě a následně i své lékařce přiznají, že milenci nejsou dobří oni. Vědí, že je to řešitelné. Ovšem za jedné podmínky - musí se o tom mluvit. Což muži, jak známo, neradi. Poruchami erekce trpělo mužské pohlaví odjakživa. Jen se o tom tolik nemluvilo. (A mluví se o tom tolik?) Společnost nebyla tolik femininní, muži nemuseli vyhledávat pomoc u odbornic, zašli spíše k šamanovi či léčiteli. Už takzvaný egyptský papyrus někdy v roce 1700 před Kristem doporučoval přiložit na penis obklad z listů akácie promnutých v medu. Případně vyztužených takzvaným Kristovým trnem, což byl zřejmě jakýkoli kolík. Ve staré Číně se doporučovaly k vyztužení ne zcela funkčního penisu tyčinky ze slonoviny - reakce žen však nepřipadaly písařům hodny k zaznamenání. Viagra je k mání pouze na předpis. Existují u ní závažné kontraindikace, modrou pilulku nesmějí užívat například lidé po infarktu myokardu. Tato pilulka byla původně v malých dávkách užívána při plicní hypertenzi neboli vysokém krevním tlaku v plicním oběhu. Načež se přišlo na to, že léčba má milý vedlejší účinek: zvyšuje mužskou potenci. Pak už stačilo jen přimíchat látku, která erekci podporuje - neboli takzvaný sildenafil - a z erektilní dysfunkce se náhle stane erektilní funkce. Ale pozor: lék působí pouze dvacet čtyři hodin a může se brát nejvýš jednou denně.
JAKO Z CHLUPATÝ DEKY
S paní doktorkou se mi podařilo se znovu sejít až za nějakou dobu, tentokrát ne u ní v ordinaci, ale normálně v kavárně. "Tak už o tom píšu," oznamuju raději hned zkraje. Směje se. "Co ještě potřebuješ vědět?" "Jestli ten pacient už má lepší startér." "To je ukázkový případ, jak modrá pilulka může pomoct psychicky. On ji samozřejmě vůbec nepotřeboval. S manželkou neměl problém. Ale našel si milenku a tam byl frustrován, bál se, aby neselhal. Viagra mu pomohla odblokovat se a uspořádat si život. Zjistil, že se chce rozvést. Dneska žije s tou druhou paní, vzal si ji, má s ní dítě a pilulku už nepotřebuje." "A to víš všechno od něj?" "Samozřejmě. Dělám těm chlapům důvěrnici. Dneska už poznám muže, který má potíže s erekcí, na dálku. Někdy si říkám, jestli bych neměla v některých případech předepisovat místo viagry vitaminy. Velmi často je to jen psychické. Takoví muži si jednou dvakrát vezmou pilulku a pak už ji nepotřebujou. Ještě lepší než vitaminy nebo jakékoli jiné pilulky je, když si partneři o všem promluví. To jim doporučuju pokaždé. Ale nejjednodušší řešení bývají někdy nejtěžší. Erektilní dysfunkce postihuje samozřejmě oba partnery. Muž se od ženy začne emocionálně vzdalovat, což si ve většině případů partnerka vysvětluje tak, že už ho nepřitahuje, že přestala být pro svého muže atraktivní. Otevřená a upřímná komunikace může páru pomoct získat od ženy podporu, není potřeba se za poruchu stydět. Že má chlap problém s erekcí, je pro ženu lepší zpráva, než když si myslí, že muže už nevzrušuje." "To máš blbý... A komu ještě předepisuješ modrý z nebe?" "Tak třeba si ji berou pánové, když jedou do lázní. Jeden si ji bere pravidelně v tuto dobu, vždycky, když mu vypisuju lázně, tak na mě mrkne a řekne, že bych přece nechtěla, aby jen chodil po kolonádě. Vždycky mu k lázním předepíšu osm balíčků. Mám i smutný, nebo spíš dojemný případ. Mezi mé pacienty patří i jeden paraplegik na vozíčku. Vždy ho doprovází manželka a někdy chtějí pilulky. Mohou si to dovolit jen jednou za půl roku, nejsou na tom dobře finančně. Dále mám pacienta, kterému zemřela manželka. Měl ji moc rád, pět šest let po její smrti opravdu nikoho neměl. Je mu už k sedmdesátce a jednou zamnou přišel a svěřil se, že má přítelkyni, ale že mu všechno nejde jako dřív. Hezky o té paní mluvil, je to takový hodný člověk. Také on byl ten případ, kdy šlo o první styk, měl psychický blok, potřeboval dodat sebevědomí, upnul se k tomu, že tabletka ho zachrání. A to mu pomohlo. Také ke mně chodí jeden pán, který má milenky za peníze. Normálně mi o tom řekl, je to takový sebevědomý švihák, rád frajeří, machruje, je to pohledný chlap. Takže po tom, co se mi takhle obnažil, to musel hned zas shodit. Řekl, že si to bude brát jedině pod dohledem své lékařky. Celá jsem zrudla, ale pak jsem pochopila, že musel tuhle větu říct kvůli sobě, aby si připadal jako chlap. Než se vůbec dostaneme k větě Víte, paní doktorko, já mám ty mužské potíže, je to dlouhý proces. Ale už to nějak umím dopředu odhadnout, že mi právě tohle chtějí říct, jen nevědí jak. Pak následuje další proces, musím pacienta vyšetřit komlexně, zjistit, jak je na tom s cholesterolem, s tlakem, někdy je nutné poslat ho na sexuologii nebo na urologii... Problém je, že většinou se o tom s nimi nedá moc bavit, nejradši by chtěli jen rychle napsat pilulku a zmizet. Nikdy žádnej z nich nepřišel se ženou, tedy kromě toho pacienta na vozíčku, ale to je jiný případ. Pochybuju, že se o tom s partnerkami dokážou bavit, to je, myslím, pořád velmi řídký jev. Ale mělo by to tak být, žena by o tom měla vědět, protože to vždycky dělají kvůli ženě, ať už je to milenka nebo manželka. Ale teď si vzpomínám na takovou žertovnou příhodu o tom, jak je možné to manželce sdělit bez jediného slova. Protože chlapi mají se slovy problém, jak známo. Jeden můj pacient poprosil ženu, aby mu vyzvedla léky z lékárny. A omylem jí dal i recept na viagru. Ona to nekomentovala, prostě mu ji položila na stůl. V tomhle případě se naštěstí nejednalo o nevěru, takže paní z toho mohla mít spíš radost. Myslím. On mi řekl jenom, že to takhle popletl."
HLAVNĚ POVZBUZOVAT
Hledání muže, který by mi povyprávěl o tom, jak užívá viagru a co mu to přineslo do života, nebylo vůbec snadné. Ale nakonec jsem jednoho našla. Myslím, že to byl skutečný hrdina. A to i přes to, že si nepřeje být jmenován. "Už pět let trpím cukrovkou, píchám si čtyřikrát denně inzulin. Současně s diabetem se mi objevil vysoký krevní tlak a v posledním půl roce se léčím i s prostatou. Mám krásné manželství, se ženou jsme měli vždycky moc hezký vztah. Ale po dvou třech letech, co mi byla cukrovka diagnostikována, se mi při milování stále častěji stávalo, že erekce sice nastala, ale nebyla dostatečně pevná. Manželka byla taktní, takže nám to zas tak nevadilo, vynahradili jsme si všechno hlazením a příště se to třeba povedlo. Jenomže v průběhu dalších let se stav zhoršoval. Trápil jsem se, a tak jsem si nechal napsat viagru. Ale na mně se bohužel projevily i některé její nežádoucí účinky, erekce byla sice kvalitnější, ale do orgasmu nevydržela, byl jsem z toho tak nervózní, že jsem spěchal na věc nebo jsem vyvolával milování ve chvílích, které pro ni nebyly vhodné. To ovšem zase nevyhovovalo mé ženě, a tak jsem jí prostě všechno po pravdě řekl. Zachovala se skvěle, byla ráda, že moje potíže nepramení z toho, že mě už nepřitahuje, a moc mi psychicky pomáhala. Každému muži, který má problémy s erekcí, bych doporučoval, aby se s nimi svěřil své partnerce. U nás nakonec vše dopadlo dobře. Jsem na urologii a tam mi s ohledem na moje zdravotní potíže doporučili jinou pilulku - cialis - a musím říct, že na mě působí lépe. Čímž nechci říct, že to tak musí být vždy, spíš jde o to, vše konzultovat s lékaři a nestydět se. Porucha erekce chlapy traumatizuje, a proto je postoj partnerky moc důležitý. Každý mužský někdy selže, to tak je, jenomže problém je, že když se to chlapovi stane jednou, vrtá mu to v hlavě a dostává strach, jak to bude příště. A už je nervózní, což je na erekci znát. Takže selže znova, on z toho má velký stres, bojí se. Tohle je můj vzkaz ženám: Muži jsou strašně křehcí, musí se povzbuzovat."
I CHLAPI PLÁČOU
Pořád je zvykem hustit do chlapečků od dětství: Nebreč, vždyť jsi chlap. Pořád se jim kupujou flinty a hoši se vedou k tomu, že projevovat city je nemužné. Takže na začátku je samopal a na konci porucha erekce, nebo spíš hrůza z jejího opakování. Co s tím? Cherchez la femme - odpověď je skutečně do značné míry na ženách. Chceme, aby muži byli jemnější? A aby přitom i byli muži? A umožňujeme jim to? Nebo to první stále považujeme za změkčilost? Platí pořád heslo Chlapi přece nepláčou? Svým způsobem na tuto otázku dává odpověď americký filmový hit Jíst, meditovat, milovat. Byl natočen podle knižního autobiografického bestselleru Elizabeth Gilbertové. Poslední hollywoodský "výrobek" sexuálního idolu tu má všechny notoricky známé vnější znaky "pořádného chlapa" - David Piccolo, kterého hraje James Franco, má svaly, je urostlý, bohatý, nezadaný. Ale k tomu mu scenáristé Ryan Murphy a Jennifer Salt střihli scénu, kdy David usedavě pláče, protože jeho osmnáctiletý syn odjíždí zpátky do Ameriky. Tuto jeho zjemnělou, do této doby nedůstojnou reakci sleduje hrdinka filmu Liz alias Julia Robertsová zamilovaným, obdivným pohledem. Což je zcela revoluční vzkaz v pojetí sexuálních idolů současnosti. Chlapi pláčou, hlásí z Hollywoodu. Skoro to vypadá, že supermani vyšli z módy. Když muži projeví svou slabinu, své city, přidává jim to na kráse. Takže, pánové, mluvte o svých potížích, nestyďte se, nemachrujte, nestřílejte a raději se svěřte svojí milé. Nebo svojí ošetřující lékařce. Není žádná hanba zajít si pro modrou pilulku. *
JE MU UŽ K SEDMDESÁTCE A JEDNOU SE MI SVĚŘIL, ŽE MÁ PŘÍTELKYNI. PORUCHA EREKCE
Podle výzkumů se přibližně u poloviny mužů nad 40 let projevuje zhoršení erekce. V Česku je to asi milion mužů. Porucha erekce je definována jako neschopnost erekce a jejího dostatečného udržení po dobu sexuálního styku. Příčin bývá několik: zhruba od třicátého roku dochází u člověka k mírnému, zato však trvalému úbytku hormonů a k poklesu výkonnosti ve všech oblastech. Pro mužskou sexuální aktivitu patří mezi nejdůležitější faktory postoj partnerky a zdravotní stav. Existují však i mladí lidé se závažnými dysfunkcemi, a naopak i někteří muži ve vysokém věku mohou být velmi sexuálně činní. Asi nejzávažnějším faktorem vedoucím k poklesu schopnosti erekce je špatný životní styl. Ať už jde o nevhodné stravovací návyky, stres, kouření, alkohol, užívání drog nebo i o věci mnohem citlivější, jako je péče o vztah, jeho rozvíjení, schopnost poskytovat druhému zázemí a lásku. Porucha erekce je snadno řešitelný zdravotní problém. Pomoci při něm může praktický lékař, internista, sexuolog, urolog, ale i psychiatr.
